Co je to kompozice ve fotografii? V nejzákladnějším smyslu, definice fotografické kompozice je umístění objektů na fotografii. Jde o to, jak jsou umístěny ve hledáčku a co je kolem nich. Například, když deset fotografů fotí stejnou modelku na stejném místě, každý z nich bude mít úplně jinou kompozici.

I když máte ten nejdražší a nejšpičkovější Hasselblad, vaše fotografie nebudou ničím zajímavé, pokud nevíte základy kompozice na fotografii. Dobré fotografie můžete vyfotit i s deset let starým telefonem, pokud dobře znáte kompozici a umíte ji využít. Jinými slovy, kompozice dělá fotografa.

Fotografie je umělecká forma, takže zde neexistují žádná pravidla. Proto prosím považujte tyto „pravidla kompozice“ za pokyny a učební nástroje. Tato pravidla můžou být porušena až tehdy kdy víte proč existují a jaká to jsou.

Fotografie je vizuální umění. Přesto, že je samostatným předmětem, je užitečné něco vědět a zkoušet i malovat a kreslit. Pomůže vám to lépe pochopit kompozici. Seznámení s historií a základy umění z vás udělá lepšího fotografa.

Přemýšlejte nad fotografií, kterou chcete aby divák viděl a myslete na to, jak asi vypadá pohyb jeho očí. Chcete, aby se po vaší fotografii prošel a trávil na tomto výletu trochu více času. 

12 fotografických kompozičních technik

Zde najdete ty nejlepší fotografická pravidla, tipy a ukázky. Pamatujte, tyhle pravidla jsou vytvořena proto, aby se porušovala! Také pamatujte, že některé z nich mohou být kombinovány a používány dohromady. 

Pravidlo třetin

Pravidlo třetin je nejpoužívanější pravidlo kompozice a je jedním z nejjednodušších způsobů, jak se kompozici naučit. Nejedná se o pravidlo, které vám stačí ke všemu, ale je to báječné výchozí místo pro začátečníky.

K použití tohoto pravidla, rozdělte svůj foto-rámeček dvěma vertikálními a dvěma horizontálními čarami. Tyto čáry a jejich čtyři body, ve kterých se protínají, vytvářejí místa na obrazovce, na které byste měli umístit svůj objekt. 

Jednoduše řečeno, objekty by nikdy neměly být umístěny ve středu, ale na bodech. Jejich pečlivým umísťováním pomocí pravidel čtvrtin, můžete mít pod kontrolou výslednou fotografii.

Zlatá spirála

Zlatá spirála je modifikace zlatého řezu, neboli 1:1,6. Podobně jako u pravidla třetin, zlatá spirála může být také použita na fotografii představením si spirály na vaší fotografii. Křivky spirály se sbíhají do centrálního bodu, který je pro diváka nejvíce zajímavý. Tyto fotografie se e začátku můžou zdát komplikované, ale vedou k vizuálně zajímavé kompozici!

Stejně jako pravidlo třetin, i tohle nastavuje objekt mimo střed snímku. Ale spirála vedoucí k tomuto objektu nás seznamuje s jiným stylem kompozice, který je pro fotografii velice důležitý. Prvky, které spirálu tvoří, vedou naše oči k objektu.

Vedoucí linie

Jakmile je začnete hledat, uvidíte je všude. Silnice, stezka, pobřeží, vzdálené pohoří, vertikální kmeny stromů v lese nebo dokonce ruce a nohy modelky. Tyhle linie jsou nejjednodušší na hledání. Ale jakmile si uvědomíte, že tyhle vedoucí linie jednoduše vedou vaše oči, začne vám docházet, že práci v kompozici zvládají na jedničku. Jsou základním kompozičním pravidlem, které potřebují být zdokonalovány. 

Myšlenka ve vedoucích čarách je ta, že fotograf aranžujte tyto objekty na fotografii tak, aby divákovi vedly oči. 

Pohybujícím se objektům dejte prostor na pohyb

Když fotíte pohybující se objekty, jako jsou lidé, letadla, vlaky nebo auta, je lepší komponovat vaši fotografii tak, aby měl objekt „kam jít“. Pokud objekt opouští rámeček, divák se ptá „kam jde?“. Pokud ho umístíte tak, že se pohybuje uvnitř rámečku, vytváříte tím příběh.

Je tu další pravidlo, které by mělo být zmíněno. Stejně jako když čteme z leva do prava, je nejlepší umístit pohybující se objekt ve stejném směru – z leva do prava. Můžete také zvýšit efekt pohybu zpomalením rychlosti závěrky, čímž se vytvoří lehké rozmazání pohybu. 

Ořez

Stejně jako v post-procesu, ořez znamená odříznutí něčeho. Umění kompozice je celé o odřezávání věcí pryč. Ale vědět, co má zůstat a co ne je důležité.

Obecně je cílem oříznout rušivé prvky. Například nápis na ulici, jiní lidé nebo rušivá auta. Všechny tyto věci mohou vyžadovat, aby se fotograf sám přemístil.

Zachycení symetrie

Symetrické scény mohou být na fotografii opravdu krásné. Hledejte místa, kde se odráží památky nebo klidná horská jezera, které zase odráží barvy podzimu. Také architektura je plná symetrie. Lidské smysly jsou naprogramovány tak, aby reagovaly na symetrii jako na zajímavou a vzrušující.

Symetrické fotografie se jen zřídka řídí pravidly třetin nebo zlaté spirály. Horizont často orámuje rámeček a hlavní objekt je na středu. Někdy je dobré porušit pravidla, ale pouze pokud si uvědomíte, proč to tak funguje. 

Rámované snímky

Rámečky přidají do fotografie nádech dramatu a příběh. Pohled z okna nebo pohled mezi velkými stromy v lese říkají větší příběh než obyčejný pohled. Dalším příkladem mohou být zahradní klenby, které lemují krásné zahrady nebo cihlové brány rámující výhled na vzdálené velkolepé sídlo. Koncept lze snadno aplikovat a lze jej také kombinovat se symetrií a vedoucími liniemi. 

Najděte rovnováhu

Fotografie by měly mít hloubku. To znamená, že popředí, střed i pozadí jsou jasně čitelné. Objekt může být na kterémkoli z těchto míst, ale je důležité všechny části vybalancovat. Tohle je velmi užitečné při focení krajiny. Nejjednodušší fotografie, kterou můžete vyfotit je snímek hor z dálky. 

Lepší technikou pro zdůraznění vzdálených hor je najít něco zajímavého poblíž místa v popředí. Mohl by to být malý potok nebo možná strom s nějakou postavou. Tohle je něco jako poslední pravidlo „orámování“, ale v tomto případě potřebujeme jen nějaký objekt v popředí, který dodá fotografii hloubku. Focení tohoto typu vám pomůže zlepšit kompoziční dovednosti.

Stejné pravidlo se dá použít i obráceně. Řekněme, že fotíte na pláži. Oceán jde dál a dál a na fotografii není žádná hloubka. Loď na moři se dá v tomhle případě dobře využít – přidává do snímku určité drama i hloubku. Mraky jsou také skvělými prvky, které zvyšují zájem o pozadí.

Pokud fotíte model, je nezbytné mít pozadí co nejjasnější, aby se zabránilo plochým a nezajímavým fotkám.

Pravidlo lichých čísel

Pokuste se udržet rovnováhu pomocí lichých čísel. Tři stromy, pět lidí nebo sedm hus jsou příklady počtu objektů, které by mohly vytvořit skvělé snímky. Není zde nic moc technického, kromě zajímavé skutečnosti, že lidské oko je přitahováno k lichým číslům, takže vytváří příjemnější kompozici.

Použijte negativní prostor

Negativní prostor ve fotografii označuje prázdná místa. Může to být například čistá modrá obloha nebo voda. Když máte tohle místo pod kontrolou, můžete vytvořit nádherné snímky. Hodně negativního prostoru může poskytnout otevřenost nebo pocit svobody. 

Fotografové různých akcí a marketingu milují negativní prostory, protože díky nim mají dost místa pro text. 

Běž o krok dál

Změna fyzické polohy je jedním z nejlepších kompozičních tipů. Položte fotoaparát dolů na zem nebo ho držte nad hlavou. Změna vaší perspektivy často mění celou náladu fotografie.

Řekněte to barvou

Barva je tématem všech uměleckých oborů. Malíři a grafici si pečlivě vybírají barvy, které použijí v jejich tvorbě kvůli dobrému důvodu. Barvy vyvolávají nálady a emocionální reakce a komunikují s divákem na velmi základní úrovni. 

Fotografové ne vždy příliš přemýšlejí o barvě použité na jejich fotografiích, protože obvykle zachycují to, co je již na scéně. Ale někdy je scéna tak nápadná, že barva vynikne a proto ji chcete ještě víc zdůraznit.

Mít základní znalost barev pomáhá. Barevné kolo je standardní nástroj, který najdete v ateliérech grafického designu a v každé umělecké učebně. Rychle ukazuje, které barvy se mohou navzájem doplňovat a které ne. Existuje také mnoho aplikací a webů, které nabízejí stejnou funkci. Zatímco krajináři a pouliční fotografové nemusí být schopni vybrat si své barvy, fotografové ve studiích, produktů a zátiší to určitě mají pod kontrolou.