Teprve 18letý student František Konopa z Karlových Varů, student užité fotografie, jehož podmanivé fotografie v současné době ovládají internet, s námi udělal rozhovor a já vám ho s radostí po delší odmlce předkládám.

Jak vypadaly vaše začátky a jak dlouho se věnujete fotografování lidí?

Kdybych to měl vzít z úplného začátku, tak jsem začínal na makrofotografii, strukturách a různě jsem si hrál se světlem. Postupem času mě makro omrzelo a já začínal upevňovat svůj vztah k focení portrétů, protože člověk vám řekne víc, než brouk nebo kytka a já jsem společenský typ, který rád poznává nové lidi. Focením portrétů se zabývám již čtvrtým rokem a myslím, že mě to už nikdy neomrzí.

Máte nějaké měřítko, podle kterého vybíráte svoje modely?

Přemýšlím, jestli vůbec nějaké měřítko mám. Na každou fotografii se hodí jiný typ člověka. Do bouřlivé a tajemné krajiny nemohu zakomponovat roztomilou holčičku, která se furt usmívá. Takže spíše modely vybírám podle mé představy o celkovém díle, kam má směřovat, co má naznačovat a teprve potom vyberu ten správný typ. Na většině fotografiích figurují ženy a nebo já. Ne že bych měl něco proti mužům, ale ženy mají ten zvláštní dar fotce přidat něco osobitého, zatímco většina kluků to projevit neumí. 

Je fotograf umělec nebo řemeslník?

To je těžká otázka. Když je kvalitní řemeslo, tak se to dá nazývat uměním. Všechno záleží na vlastnostech fotografa, jestli spíš míří na city, snaží se o to, aby projevil kousek sebe a aby na papír promítnul svoje nálady, tak je to umělec. Na druhou stranu existují takoví fotografové, kteří svoje fotky musí mít technicky dokonalé, například fotografové reklamy, modelingu, kde záleží na požadavcích klienta, a v tom případě je to řemeslník.

Existujte pomyslná meta, na kterou byste chtěl dosáhnout?

Pomyslných met je strašně moc, ale jako hlavní priorita pro mě je se dostat na vysokou školu a dál pokračovat ve studii fotografie. Dál už nevidím a chci se nechat překvapit kam mě osud zanese.

Co je pro vás jako pro fotografa největší odměnou? Digitál nebo analog? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Názory lidí… ať už dobré, či špatné, je to vždy reklama. Nejlepší pocit je usínat a vědět, že jste svou práci odvedli kvalitně.

Digitál nebo analog? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Já jsem už delší dobu pro digitál. Když se na to podívám z finanční stránky, analog se dneska pro profesionální fotografy nevyplatí. Papíry, filmy, chemie, všechno něco stojí, ale u digitálu vlastně fotíte zadarmo. S analogem zkušenosti mám, fotil jsem na practicu a ohledně umělecké stránky je analog nádherná věc… Pocit, že jsem celou fotografii stvořil sám je k nezaplacení.

Máte vzor?

Sam Hurd. Americký fotograf, který mě před 2 lety ovlivnil hlavně po kompoziční stránce. Rád porušuji kompoziční pravidla, dělám výřezy, ořezávám lidem nohy, mam rád prostor, světlo a něco podobného dělá i Sam.

Jak rozdělujete čas mezi samotné fotografování a post-processing? Kolik z fotografií je skutečnost a kolik jenom iluze?

Je to vždy napůl skutečnost a napůl představa či sen. Základ fotografie je vždy reálný a pak pomocí postprocesu dosáhnu toho, abych fotografii přiblížil víc k mým snům. Miluji když můžu tvořit, nikdy jsem neuměl dobře kreslit a nebo něco vytvářet rukama, ale pomocí photoshopu dokážu plnit své vize.

Máte svoji oblíbenou fotografii?

Mezi mojí nejoblíbenější fotografii patří můj autoportrét „go or stay „. Dokonale popsal mé pocity v daný okamžik.

Jak moc si fotografování dopředu plánujete?

Nejsem jeden z těch, co na plánování fotografie potřebují týden dopředu. Sedím jen tak v pokoji a najednou mě něco napadne, nebo když se třeba probudím ráno a pamatuji si nějaký sen, tak ještě v ten den to zrealizuji. Seženu model a jdeme tvořit

Jaký okamžik z kruhů fotografie vás v poslední době zahřál u srdce?

Asi nejhezčí zážitek byl, když jsem jel večer domů autobusem a přede mnou seděl zasnoubený pár a zrovna si něco prohlíželi na mobilu. Nevěnoval jsem tomu pozornost do té doby, dokud žena muži neřekla „Hele, koukni na ty jeho fotky, jestli nám má někdo fotit svatbu, tak jedině Konopa“. Škoda, že si nevšimnuli, že celou dobu sedím za nimi, protože bych se s nimi hned domluvil.

A úplně na závěr: jaký by byl tvůj tip jak fotit pro naše čtenáře?

Co můžu poradit?  Hlavně foťte hlavou, přemýšlejte o tom co fotíte, proč to fotíte, co má fotka vlastně vyjadřovat. Nechte pracovat vaše emoce, fantazii, nepotlačujte sami sebe ať už fotíte reklamu, makro a nebo krajiny. Každý může být umělec, bez ohledu na věk. Stačí se jen koukat kolem a nezáleží na tom, kde se zrovna nacházíte, protože váš prst může zmáčknout spoušť a vytvořit něco výjimečného.