Rozhovory 13.04.2015
Fotografka Petra Veselá se věnuje portrétní a fashion fotografii. Vstupte na chvíli do jejího světa plného emocí, barev a inspirace.
Prozraďte své první ranní myšlenky. Jak vypadá váš běžný
pracovní den?
První ranní myšlenky jsou dost často ovlivněny nocí, která probuzení předcházela, a tím, jaké sny se mi zdály, jestli to byly noční můry, které jsou mnohem častější, než ty příjemné sny ☺ Většinou si i ráno sama pro sebe zrekapituluji předchozí den a plánuji ten dnešní. Focení není můj primární zdroj příjmů a tak chodím do normálního zaměstnání, kde se mi střídá pracovní doba, a proto většinu fotografických plánů a komunikací s modelkami a dalšími lidmi, které do focení zahrnuji, řeším v dopoledních, či naopak večerních hodinách. Ve svém volnu také hlavně fotím, nebo se věnuji postprodukci, a proto moc času na další koníčky již bohužel nezbývá. V podstatě každý den focení řeším, přemýšlím a střádám plány. Focení je už napevno součástí mé osobnosti a každodenního života.
Kdy jste propadla kouzlu portrétní fotografie? Jak probíhaly vaše začátky?
Fotografii jako médium miluji už od dětství, kdy jsem se hrozně ráda přehrabovala hodiny a hodiny v rodinném albu, následně přišlo okouzlení fashion editorialy a portréty v české mutaci Elle, kterou jsem si začala už jako teenager kupovat.
K focení portrétů jsem se dostala náhodou a to tak, že mne poprosila moje nejlepší kamarádka, abych jí nafotila dceru a tak to před pár lety začalo. Chytlo mě to ihned! Následovalo focení kamarádek, kolegyň a následně díky foto webu, kde se sdružují modelky a fotografové, jsem začala fotit i další tváře. Všem jsem moc vděčná za jejich trpělivost v mých začátcích.
Fashion fotografie, plní časopisy i internet. Co na ní máte ráda vy?
Je fakt, že fashion fotky jsou všude a kvalita je rozdílná, protože je to specifická a dle mého názoru velmi těžká foto disciplína. U nás je jen pár těch top špičkových fashion fotografů, které kvalitou můžeme srovnávat i k té světové špičce.
Na fashion fotografii mě baví příběh. Pokud celý editorial vypráví příběh, má atmosféru a zároveň si opravdu všimnete i focené kolekce, tak to je pro mě kvalitní fashion fotka. To většinou obnáší práci celého produkčního týmu od výběru vhodné lokace, vizáže, stylingu a samozřejmě modelky.
Vaše snímky nepostrádají emoci a evokují mi barvy podzimu. Co
probíhá uvnitř vás během focení?
Díky focení se vyrovnávám se spoustou někdy i dost nepříjemných věcí, zážitků a focení pro mne je v podstatě forma psychoterapie. Většinou při focení zažívám ale čistou radost, vzrušení a také vždy různou míru nervozity, až adrenalin ☺ Pokud se k focení nedostanu alespoň jednou v týdnu, přichází něco jako abstinenční syndrom. Focení je nádherná závislost!
Co nejšílenějšího jste podstoupila pro jeden skvělý snímek?
Přiměla jsem modelku, aby se vykoupala v ne moc čisté a velmi studené vodě zhruba v 7 ráno v zimě. Na to ráno nikdy nezapomenu, protože to nebyl právě jeden z těch veselých dnů, ale opravdu bolestivé, chmurné a depresivní ráno a mě nebylo vůbec do zpěvu a do smíchu. Nakonec z toho vyšla fotka, která všechny tyto emoce obsahuje a je pro mě i velmi důležité, že je to právě Marcela, jedna z mých oblíbených múz, která je alfou a omegou této fotky. Tehdy přesně došlo k nějakému magickému momentu, zvláštnímu napojení a ona se naprosto vcítila do mojí kůže a do toho, co právě prožívám.
Jak vyhledáváte lokace a jaké typy modelek vám sedí nejlépe?
Lokace nalézám hlavně při procházkách, v podstatě pořád a všude sleduji místa, která by se k focení hodila, navíc bydlím v jedné z nejhezčích pražských lokalit, kterými Dejvice jsou, a mám tedy blízko Stromovku, ale také třeba Pražský hrad. Už se moc těším na návštěvu přilehlých královských zahrad a focení v nich. Dále mne fascinují dvorky, různá zákoutí a skvěle se fotí i v opuštěných domech. Pak tu jsou samozřejmě různé kavárny, designové obchody. Možnosti jsou opravdu široké a právě i to hledání míst je na focení skvělým dobrodružstvím.
Modelky mám ráda ty přirozeně krásné, nejradši fotím pihaté zrzky, které nepotřebují žádná líčidla a objektiv je prostě miluje.
Trápíte je :)?
Modelky ve většině případů netrápím, nenechávám je dlouho mrznout a nechci po nich nic, co by bylo nepříjemné nebo hodně náročné. Chci, aby se modelka cítila hlavně v pohodě, uvolněná, a aby odcházela z focení s příjemným pocitem.
Fotíte editorialy, jaké zajímavé zakázky jste za poslední rok
dostala?
Nejsem určitě fashion fotograf, ale jsem moc ráda, že jsem si i tuto oblast mohla vyzkoušet a nejlepší na focení takového editorialu je právě ta obrovská tvůrčí nálada, která vždy focení provázela. Obdivuju návrháře, vizážistky a cítím se v takto složeném týmu víc než dobře ☺
Zcela určitě musím vyzdvihnout spolupráci s návrhářkou Kamilou Vodochodskou. Její talent, osobitost, přístup, empatie a chuť do práce je prostě neuvěřitelná.
Jakou techniku používáte? Kolik času věnujete postprodukci?
Používám foto techniku značky Canon a to konkrétně EOS Mark II a objektiv s pevným ohniskem 85 mm. K editaci fotografií používám Adobe Lightroom a Photoshop CS 5.
S postprodukcí je to různé. Některou fotografii se mi podaří upravit během dvaceti minut a s některou se trápím i pár hodin, nebo jí nechám „odležet“ a vrátím se k ní později. Nejsem zastánce přehnané retuše a tak nejvíce času věnuji úpravám barevnosti a tím i atmosféry dané fotografie.
Co považujete za svůj životní fotografický úspěch?
Úspěchem je pro mne už jen to, že někoho vůbec mé fotky dokáží oslovit v době, kdy je foto výbava již dostupná v podstatě každému a internet je plný tisíce velmi kvalitních a nádherných fotografií.
Chcete-li zažít něco, co jste ještě nezažili, musíte dělat
něco, co jste nikdy nedělali. Máte chuť vrhnout se do nového
fotografického oboru?
Po těch dvou letech intenzivního focení, jsem došla k tomu, že portrét je mi nejbližší a měla bych se věnovat primárně právě jemu.
Věříte v „něco“?
Můj názor a pocity vystihuje text písně mého oblíbeného Davea Gahana:
“I don’t believe in miracles
and they happen everyday
i dont believe in jesus
but im praying anyway”
„Tip jak fotit“ pro naše čtenáře…
Hlavně fotit s chutí, někdy se nebát porušovat fotografická pravidla a klišé, mít alespoň částečnou vizi, jak by měla výsledná fotografie vypadat a zároveň někdy i toto pravidlo opustit a nechat se strhnout jedinečným kouzlem okamžiku a dokázat improvizovat a zachovat chladnout hlavu, pokud například něco nevychází podle plánu.
Důležitý je i osobní přístup k modelce, umět se naladit, napojit na danou osobu a dokázat z člověka dostat to, co vy a on chcete!