Neumím fotit, jen mačkám to velký tlačítko na foťáku a zatím mi to prochází. Foťte tak, jako byste zítra měli oslepnout. Dělejte, že jste skvělej fotograf tak dlouho, dokud se jím nestanete. Nefoťte kvůli fotkám, foťte kvůli focení. To je pár fototipů, které píše na svém facebookovém profilu Fotograf bez talentu. Pomocí fotografií a krátkých příběhů lidí projektu „Hrdinové“ na svém webu chce ukázat, že hrdinou může být každý z nás.

Líbí se mi Vaše umělecké jméno, jak vzniklo?

Je spíš neumělecké.

Když jsem vymýšlel název stránky, nechtěl jsem lhát. Talent nemám, i když někdo může tvrdit opak. Není to falešná skromnost, ani nic podobného. Je to prostě fakt. Ale ten fakt se týká většiny populace a já chci ukázat, že to není žádná velká bariéra. Kdybych věci nedělal jen proto, že nejsem talentovaný, neudělal bych nikdy nic.

Jak vypadaly Vaše fotografické začátky?

Nyní jsou moje fotografické začátky. Nikdy jsem nefotil moc vážně a nikdy jsem si fotkou nevydělával.

Spíš jsem si očuchával foťák, objektivy, práci s clonou a základní postprodukci.

V dobách kinofilmu jsem jen nosil foťák tátovi.

Proč fotíte, zastavujete čas?

Fotím protože můžu. Je to dostupný druh tvorby. Někdy je to dokonce levnější, než si koupit sadu olejových barev a malovat na dobrý plátno.

A ano, někdy se i snažím zastavit čas. Mám několik fotek, u kterých si při každém prohlédnutí znovu a znovu uvědomuju, že čas zřejmě není lineární.

Věříte v „něco“?

Věřím skoro ve všechno. Víme, že je kolem nás vesmír, který je nekonečný. Že na nejbližší hvězdu po slunci bychom ničím nedoletěli ani za celý století. Víme, že umíme dát život, ale nechápeme jak. Držíme připevněný k planetě, jen proto že je velká,…

Jak by mě v tomhle světě ještě mělo něco překvapit?

Je fotograf umělec nebo řemeslník?

Fotograf je především člověk. A lidi mohou být umělci i řemeslníci. Každý si musí vybrat svůj směr a ten by měl mít smysl, nebo poslání. Definice umění je subjektivnější, než definice řemesla. Proto si troufám tvrdit, že je víc řemeslníků.

Co by se měl naučit aby si mohl dát nálepku „fotograf“?

Myslím, že vůbec nic.

„Fotograf“ je jen přívlastek. Pak může bejt ale „žádanej fotograf“, „profesionální fotograf“, „uměleckej fotograf“ a pod. O té nálepce pak většinou rozhodují ostatní. Např. pokud si ho žádají, pokud mu za to platí a stane se to jeho profesí, nebo pokud jeho umění někoho naplňuje.

Jaký druh fotky má ještě hodnotu v době „kdy fotí každý“?

To je stejný, jako by jsi se zeptala, jaká slova mají ještě hodnotu v době, kdy mluví každý.

Ta důležitá, ta smysluplná, ta vysvětlující, ta jedinečná,…

Nikdo neříká, že je to lehký, ale nárůst konkurence bude mít vždy za následek zvýšení požadavků na kvalitu, takže buď někam posuneš hranici, nebo to zabalíš.

Co se děje se všemi fotkami památek a selfíček které po světě právě teď vznikají?

Plní svůj účel. Zvětšují ego, získavájí uznání, zlepšují šanci na večerní sex, upevňují postavení a prestiž,  vyvolávají kýženou závist, a mnoho dalšího. Jsou přesně tam, kde mají být. Foťák je komodita, ne umělecký nástroj.

Nejčastěji fotíte dokumentaristicky, obyčejné lidi. Jaké obrazy vyhledává Vaše oko?

Nic nevyhledávám. Jen se dívám a nechávám se unášet okolním světem. Snažím se chápat vazby a všímat si kontrastů.

Potom už jen celkem přirozeně zmáčknu spoušť.

A taky jsou momenty, který když nevyfotíte vy, tak kdo potom?

Čím fotíte a jak své fotky zpracováváte?

Nerad bych propagoval konkrétní značku, protože ani já nemám svou oblíbenou. Nejsem ale vybavenej žádnou ohromující technikou. Zrcadlovka do 30 000 Kč a objektivy vesměs manuální. Mám rád starý skla. Miluju jejich řemeslný zpracování a pocit dávný tradice.

Fotím samozřejmě do RAWu a následně zpracovávám ve Photoshopu. Když mám čas a chuť, s fotkou si pohraju. Když ne, pěkně to odfláknu.

„Nejdůležitější je obsah, až potom samotná kvalita fotky, světlo a všechno ostatní.“ píšete na facebooku. Bez světla je tma, co pak?

Když je tma, nic nevidíte. Když něco vidíte, ale ne tolik, aby jste to vyfotili, ještě máte svou paměť, potažmo vzpomínky. Tam jsou některé momenty v bezpečí více, než v cloudu, nebo na SD kartě.

V létě fotíte zásadně nahý. I v ateliéru?

Co bych dělal v létě v ateliéru, proboha?

Už píší lidé své šílené nápady na originální fotky nebo Vás stále nudí k smrti?

K smrti mě nenudí, ale už jsem to vzdal. Když někdo přijde s nápaditým projektem, nebudu se spolupráci bránit, ale úplně jí nevyhledávám.

Na facebooku publikujete skvělé číslované fototipy, budou v nové knize?

Nápad s knihou vznikl teprve nedávno. Ještě jsem si nestihl utřídit všechny témata. Zatím jsme ve fázi, kdy vyškrtávám, co v ní nebude. Ale o knize bych se ještě moc nebavil, jsem na začátku.

Chcete-li zažít něco, co jste ještě nezažili, musíte dělat něco, co jste nikdy nedělali. Jak je to u Vás?

Podobně. Pokud to mám popsat ve vztahu k focení, když fotím někoho v ledové vodě, jdu tam s ním. Chci vědět, jak se cítí a chci aby fotka byla autentická. Když budeš skákat z okna, pravděpodobně skočím s tebou a budu fotit.

Máte vzor, inspiruje Vás tvorba konkrétních umělců?

Vzor nemám. Toho času mě bavila Alžběta Jungrová a Tomáš Třeštík.

„Tip jak fotit“ když chybí talent?

Vyfoťte černou fotku. Vždycky pak můžete říct, že je to černoch ve tmě v tunelu.

Děkuji za rozhovor, ať se Vám daří.