Rozhovory 17.12.2015
Aneta Jičínská je mladá maminka, která se stala vyhledávanou fotografkou rodinné a novorozenecké fotografie díky Facebooku. Jak se jí povedlo prorazit a žít naplno svůj fotografický sen?
Je focení hlavním zdrojem Tvojí obživy? Jak dlouho už se focení věnuješ?
Focení je mým velkým koníčkem a zároveň hlavním zdrojem příjmu do rozpočtu, což je příjemná kombinace. Focení se aktivně věnuji (včetně mých amaterských začátků s první digitální zrcadlovkou) cca 3.5 roku, s „těhotenskou a kojící přestávkou“ (smích).
Jak ses vlastně naučila tak dobře fotit? Je za tím vzdělání, kurz, nebo jsi začínala jako samouk?
Veškeré znalosti a zkušenosti, které jsem doposud nabyla, jsou skutečně velmi těžce vydřené. Nikdy jsem neabsolvovala žádný fotografický kurz (i když jsem o tomto kroku často velmi silně uvažovala). Za vším stojí hodiny a hodiny intenzivního zkoušení, testování přístroje, zkoumání, objevování a snahou vše co nejlépe pochopit, naučit se využít podmínky k focení tak, aby vznikla taková fotka, jakou jsem si přála.
V úplných začátcích jsem vstávala i usínala s foťákem a knihami o focení v ruce, s myšlenkou na focení jsem vstávala i chodila spát… To zůstalo asi stejné dodnes. Neustále přemýšlím nad tím, co a jak vylepšit, co více nabídnout mým zákazníkům, jak sebe, ale i je, ještě více potěšit.
Jaká témata jsou u Tebe nejvyhledávanější?
Mezi rodinnou a aranžovanou novorozeneckou fotografií to je hodně „vyrovnané“.
Jak Tě vlastně napadlo fotit děti?
Při mém prvním těhotenství. V okamžik, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná, nemohla jsem se dočkat příchodu toho malého človíčka na svět. Jakmile se můj první syn narodil, spustila se veliká vlna euforie v tom, zachytit co nejvíce všech okamžiků života. Byl pro mne jako pro každou matku tím nejkrásnějším dítětem na celém světě, a tak jsem fotoaparát prakticky neodkládala.
Fotografie jsem pyšně zveřejňovala na svém soukromém facebookovém profilu, přátelé fotografie obdivovali a záhy mne začali žádat, když mám „to zrcadlo“, ať vyfotím i jejich dítě/děti… Takto „nevinně“ vše postupně začalo, jelikož se mi ozývali známý známých, atd. Po cca 5ti měsících od mých prvních nesmělých pokusů s první zrcadlovkou, jsem fotila víc a víc rodin, dětí, které jsem osobně neznala…
Je práce s dětmi při focení náročná? Máš nějaký tip, jak na ně?
Je to velmi individuální. Někdy je focení „hračkou“ a vše jde přesně tak, jak si plánuji a představuji (dítě se usmívá, dělá co řeknu, spontánně pozitivně reaguje). Jindy dítě na focení již přijde rozladěno a rozladěno i odchází. Nicméně téměř vždy se mi nějakým způsobem podaří z nedobře naladěného dítěte vyloudit „slabou chvilku“, kdy se nechá přemluvit, rychle zmáčknu spoušť a fotka, ze které mají rodiče radost, je na světě (úsměv).
Vždy je tedy velkým překvapením s jakým dítětem se setkám. Tip, jak na ně? Být otevřený, ukázat, že jsem kamarádka, usmívat se, nijak „netlačit“, pohladit, pochovat, dát sladkost, půjčit hračku, nejlépe se mi osvědčilo zpívání písniček, říkání básniček, často při focení tancuji, skáču, vyplazuji jazyk a „kýchám“, vydávám zvířecí zvuky… Zkrátka takový „šašek“ s foťákem v ruce pro zábavu dětem! (smích)
Existuje nějaké technické doporučení, jak děti nasvítit?
Pro focení dětí využívám denní světlo a daylight svítidla.
Všimla jsem si, že fotíš také svatby. Co si myslíš, že je při práci se svatebčany nejdůležitější?
Pozitivní komunikace, stát se součástí davu tak, aby mne svatebčani co nejméně vnímali jako „parazita“ s foťákem zavěšeným okolo krku, „splynout“, VCÍTIT SE DO ATMOSFÉRY A NÁLADY DNE.
Jaká další témata fotíš nejraději, mimo již jmenovaných, a proč?
Těhotenství! Přitahuje mne „posvátnost“, napětí, očekávání… Jaké dítě uvnitř bříška asi je… Zvědavost, kdy se s nastávající maminkou zase setkáme na novorozeneckém focení, které MILUJI ze všeho nejvíc!!!
Fotíš digitálně anebo analogově? Odhalíš, který přístroj používáš na focení?
Fotím digitálně, vlastním dva „stroje“ od zn. Nikon: D800e a D7100.
Upravuješ výsledné fotografie? Kolik času Ti zabere post-processing?
Zákazníkům dávám na výběr z náhledů neupravencýh fotografií s vodotiskem. Jimi vybrané fotografie upravuji. Tento proces trvá u každé zakázky jinak dlouhou dobu, záleží na nutné míře uprav (chyby pleti, nežádoucí prvky v okolí, vyžádané úpravy zákazníkem). Standardní zakázka 15ti fotografií, které předávám v barevné a černobílé podobě, trvá cca 1 hodinu.
Co považuješ za svůj největší dosavadní foto úspěch?
Je toho více, na co jsem pyšná. V první řadě můj splněný sen vlastního, troufám si říct, luxusního fotostudia s velmi dobrým zázemím. Jedná se o cca 80m2 prostorů zahrnující stylingovou místnost, místnost na uspávání a péči miminek, novorozenecké studio, tzv. „postelové studio“, kuchyňka, spíž plná rekvizit na focení, WC a koupelna. Vše velmi citlivě zrekonstruováno a vybaveno ve stylu „provance/staro anglickém stylu“.
Dále jsem velice hrdá na zájem o mé služby, který je aktuálně enormější, než jsem si kdy tajně snila. Z důvodu velkého počtu objednávek, dotazů, vzkazů a jiných povinností spojených s velkým zájmem veřejnosti, mám od května tohoto roku svou osobní asistentku (Veronika), která s klienty komunikuje, co se podmínek focení týče, organizuje mi můj pracovní kalendářní týden a pomáhá s dalšími a dalšími administrativními záležitostmi, které denně zaberou několik hodin času. Její srdečný a zároveň velmi profesionální přístup k práci mi neskutečně pomáhá, touto cestou bych jí ráda poděkovala a smekla klobouk nad tím, kolik toho zvládá, jelikož už chodí do zaměstnání na plný úvazek a doma má dvě krásné děti.
Máš nějaký tip pro naše čtenáře, kteří s focením teprve začínají?
Pokud v sobě mají vášeň pro to, z daného okamžiku při focení vytáhnout co nejvíce, tak jednoznačně: vytrvat, trénovat, fotit, fotit, fotit!!! Nevzdávat se a jít si za svým snem!!!