O lidech a umělcích z Karlova mostu se povídá kde co, ale nikdo nezná jejich skutečný příběh. My jsme se s Jakubem Hrubým inspirovali instagramovým profilem @humansofny a vydali se na Karlův most oslovit pár lidí.

“Dříve jsem hrál na perkusy, které jsem kombinoval s talíři. Ty se ale v Česku časem zakázaly, a tak mi nezbývalo nic jiného, než začít hrát na jiný nástroj. Našel jsem se v hraní na handpan.“

My jsme do té doby o ničem takovém neslyšeli, ale zaujalo nás to svými jemnými tóny a harmonií. Handpan jsou nástroje, které vás osloví nejen zvukem, ale i tvarem. Připomínají totiž trochu ufo a to vás do jejich tajemné hudby vtáhne ještě víc. Poslechněte si jeho hudbu i vy!

Většina z nás lidi jako je tahle paní přehlíží. Samozřejmě, že hodně lidí co takhle žebrají na ulici, si drobné od nás nezaslouží, ale zeptali jste se někdy někoho z nich, jak se na tu ulici vlastně dostali? Tahle paní mi bohužel nic o její minulosti neřekla, protože když jsem se jí pokoušela zeptat, tak měla slzy v očích. Jak ale můžeme vědět, že skončila na ulici třeba kvůli alkoholu nebo něčemu, za co jí není třeba litovat? Paní i její pejsek Tom byli rádi už jen za to, že s nimi někdo po dlouhé době aspoň na chvíli mluví. Na konci našeho rozhovoru se na mě usmála a poděkovala mi.

“Bývám tu každý den, celý den. Ani nevíte jak je pro nás těžké tu být v zimě, ale i v létě. Můj pejsek Tom mě občas zlobí, ale je jediný, koho mám a proto ho miluji.”

Myslím si, že když na někom poznáme, že své peníze neutrácí za alkohol a cigarety, bylo by od nás všech hezké, kdyby jsme jim občas třeba i místo peněz přinesli jen malou svačinku.

Sympatický a talentovaný pan Akay Akaev se mi ze všech lidí co na Karlově mostě kreslí portréty líbil nejvíce. Jeho zkušenosti jsou veliké. Všechny jeho kresby jsou realistické a každý si v nich najde zalíbení.

“Už od toho, kdy jsem v 6 letech začal kreslit, jsem věděl, že se tomu budu věnovat celý život. Po tom, co byl v Rusku před 20 lety útok na naše město, jsem se přestěhoval do Prahy. Našel jsem si tu rodinu, vyhrál konkurz na Karlově mostě.. a tak jsem tu zůstal.“

 

Stánek plný ručně malovaných šperků na tvary dle jejich vlastního návrhu z nerezové oceli. Tady stála paní, která je stejně jako její šperky originální a její příběh je podle nás ze všech nejzajímavější.

“Dnes úplně nejsem ve své kondici. Byla jsem včera pařit a proto mám tyhle brýle, aby zakryly mé kruhy pod očima.

Je opravdu těžké se dostat na Karlův most, ale nám se to před měsícem podařilo. Osobně tyto šperky vyrábím už 5 let a nejsem sama kdo se tomu věnuje. Jsme totiž taková komunita. Všichni bydlíme ve starém mlýně a je to hrozně super. Tam kdyby jste přišel s foťákem, hned by se všichni chtěli fotit. “

 

Další, kdo umí opravdu krásně kreslit je milá paní, která stála vedle pána, o kterém jsme psali nahoře. Ta dříve vůbec nečekala, že bude kreslit na Karlově mostě.

“Dříve jsem kreslila jen pro radost. Byl to můj koníček, když jsem ještě studovala, takže jsem tomu nevěnovala tolik času. Později jsem ale začínala kreslit víc a víc. Když jsem ukončila studium, potřebovala jsem se osamostatnit a postavit se na vlastní nohy. A z dřívějšího koníčku se nakonec stalo mé živobytí.

Nikdy nevíte, kým později budete.”