Poté, co jsem ztratila kartu, na které byly snímky z Bavorského lesa, ve kterém jsem trávila hodiny a hodiny fotografováním vlků, rysů a jelenů, rozhodla jsem se napsat článek o tom, jak se starat o své paměťové karty. Zejména pokud se jedná o delší cesty. Pro mě to byla bohužel velmi tvrdá a bolestivá lekce. Nicméně pár dní po oné ztrátě jsem přišla s plánem, jak karty a fotky do budoucna chránit, aby nedošlo k dalším ztrátám v terénu. Plán jsem sepsala a obohatila ho o pár doporučení, až z toho vznikl článek, o který bych se s vámi teď ráda podělila.

Ztráta fotografií z plánované výpravy je velmi bolestivá. Poté, co se vám stane (nedej bože) něco podobného, uvědomíte si, že zdaleka nejvíc nebolí ani tak finanční stránka věci, jako ztracené úsilí, které jste do fotografií vkládali.

Jako fotografové pracujeme se světlem nejčastěji při východu a západu slunce, bez ohledu na to, kde se právě nacházíme. Pokud chceme vyfotit nádherný východ slunce, nezbývá než si přivstat. A to nemluvím o počasí! Kromě toho s sebou budeme vláčet těžkou výbavu a spoustu času strávíte jejím sestavováním a hledáním správné kompozice. Vynaložíte-li takové množství úsilí, nemůže se stát nic horšího, než že snímky ztratíte. Často se mi stává, že se dívám na kompozici skrz hledáček fotoaparátu a říkám si: To je ono! Tohle půjde rovnou do portfolia! Jakmile tyto výsledné fotografie ztratíte, začnete vzpomínat na pocity euforie při jejich pořizování, a proto bolí ztráta ještě víc. Takže proč riskovat? Podnikněte všemožné kroky, abyste své fotografie ochránili.

1) Zálohování dat

Ať už jste profesionální fotograf nebo nadšenec, je důležité zálohovat nejen existující data, nýbrž i ta nová, která ještě neměla tu čest s vaším úložištěm. Vždycky s sebou beru svůj laptop a fotografie denně zálohuji. Nevzala jsem ho s sebou pouze jednou, a tenkrát jsem ztratila spoustu potenciálních portfoliových snímků… Navzdory tomu, že to byla velmi bolestná zkušenost, poučila mě o nutnosti s sebou laptop brát. Nechápejte to ale tak, že fotografie uchovávám pouze v laptopu – jakýkoliv datový nosič totiž může selhat! U pevných disků je to jen otázkou času. Takže když zálohuji své fotografie, ponechávám originály na paměťové kartě až do chvíle, kdy se vrátím bezpečně domů. Teprve po zkopírování všech snímků a jejich nového zazálohování, je uvolňuji i z karty.

Zálohování může být provedeno několika různými způsoby. Je-li váš fotoaparát vybaven dvěma sloty pro SD karty (Nikon D7000, D300s, D3, D3S nebo D3X) můžete nakonfigurovat zrcadlovku tak, aby pořízené snímky zapisovala na obě dvě současně. To sice znamená, že v podstatě vyplýtváte o jednu kartu více, nicméně budete tak mít obrázky na dvou úložištích, takže pokud ztratíte soubory zapsané na jedné z nich, stále máte druhou. Paměťové karty jsou levné, takže pokud nepotřebujete speciální typ pro zápis videa či akčních fotografií, pořiďte si více paměťových karet s nižší rychlostí zápisu a používejte je paralelně.

Není-li vás fotoaparát vybaven duálním slotem pro paměťové karty, nebo chcete-li zálohovat jinam, je další možností použít externí čtečku karet s pevným diskem. Na trhu existuje mnoho různých druhů a možností, v závislosti na jejich velikosti a funkcích. Sanho Hyperdrive je, navzdory své vyšší ceně, k těmto účelům perfektní. Zálohování fotografií na externí disk je skvělý nápad, jelikož fotoaparát můžete upustit, mechanicky poškodit, a fotografie v něm uložené již nikdy nedokážete obnovit. A konečně – pokud cestujete s notebookem, stačí překopírovat snímky přímo na pevný disk. Pak se už nemusíte strachovat ani o externí pevný disk.

2) Štítkování paměťových karet

Každou ze svých paměťových karet jsem označila bílým štítkem, na kterém je uveden kontakt. Takže v případě, že nějakou z nich vytratím, případný nálezce mě může kdykoliv kontaktovat. Držte v paměti, že štítek musí být dostatečně tenký a nesmí zasahovat přes kontakty, abyste neznemožnili zápis dat!

3) Správné uložení karet

Pelican 0940 Memory Card CaseKeep by udržel paměťové karty seřazené a organizované i na dně dámské kabelky! Existuje samozřejmě mnoho dalších „organizérů“, ale tenhle používám já a jsem s ním navýsost spokojená. Nacpete do něj 4 paměťovky, o které se pak už nemusíte strachovat. Dalším modelem je Pelican 0910, který pojme až 10 SD karet a 16 mini karet. Oba jsou voděodolné a karty jsou v nich dobře chráněné proti nárazům atp. Ukládání karet do kapes a brašen není dobrý nápad, protože je tak ohrozíte špínou, vlhkostí, prachem a dalšími faktory, které by mohly poškodit jejich funkčnost.

Pokud máte pouze jednu nebo dvě karty a nehodláte přikupovat další, uložte je alespoň do originálních plastových krabiček, ve kterých jsou zpravidla k dostání. Doma karty uložte na suché místo, nejlépe při pokojové teplotě.

4) Požité karty

Jednou jsem nevědomky naformátovala nesprávnou kartu, protože jsem ji neměla pojmenovanou. Ačkoliv lze obnovit data z naformátovaných karet, poté, co je přepíšete jinými snímky, jsou ty staré v nenávratnu. Další radou proto je: kupte si malé štítky (například červené pro plné a zelené pro naformátované karty) nebo jinak identifikujte použité karty. Pokud používáte pouzdro, můžete si vyčlenit místo pro použité i „čerstvé“ karty.

5) Formátování karet ve fotoaparátu

Pokud máte ve zvyku smazat fotografie z karty a neformátovat ji, doporučuji, abyste na tento zlozvyk hezky rychle zapomněli. Viděla jsem již mnoho zničených obrázků a všemožné další problémy s fotografiemi jen proto, že dotyční karty nenaformátovali vůbec, anebo špatně. Vždy formátujte kartu ve fotoaparátu, nikoliv v počítači!

6) Nemažte snímky z fotoaparátu

Pokud se vám fotografie nelíbí nebo se vám zdá rozmazaná, nespěchejte s jejím vymazáním. Mazat fotky ihned po pořízení je jen jedna z dalších chyb, kterou jsem na cestách dělala, abych co nejrychleji uvolnila místo pro nové fotografie. Kdybych to nedělala, nebyla bych ztratila tolik dobrých snímků a mnohem lépe bych je protřídila. Pokud vám dojde karta – zkrátka použijte další – jsou čím dál levější!