Oběd na vrcholku mrakodrapu

Fotografie s příběhem: Oběd na vrcholku mrakodrapu

Rubrika článkuJak fotit 28.07.2016

Aby to mezi našimi příběhy fotografií bylo vyvážené, pro tento den jsem vybrala jednu z černobílé sekce. Patří mezi jednu z nejkontroverznějších fotografií a je na ní zachycen oběd stavitelů na vrcholku jednoho z New Yorských mrakodrapů. V angličtině nese název Luch atop a Skyscraper

Oběd na vrcholku mrakodrapu

Snímek dělníků, obědvajících na traverze ve výšce 256 metrů nad zemí je legendární. Najít ho můžeme na plakátech, prostíráních, hrníčcích nebo ve výlohách – zkrátka všude.

Fotografie se poprvé objevila v deníku New York Herald Tribune. Ten ji světlu světa představil s textem, že zatímco tisíce newyorčanů obědvají v zaplněných restauracích a jídelnách, tito nebojácní dělníci mají při obědě dostatek prostoru i vzduchu. Obědvají totiž na vrcholku sedmdesátipatrové budovy RCA v Rockefellerově centru.

 

Autorství

Fotografie vznikla 20. září 1932 mezi 69. a 70. patrem budovy RCA, a to v posledních měsících výstavby. Je známo, že fotografování bylo předem domluvené – z toho vyplývá, že se dle všeho jednalo o „mrakodrapovou propagandu“ pocházející přímo z ústředí Rockefellerova centra.

Autor snímku byl dlouho neznámý. Tento statut se ovšem v roce 2003 změnil – autorství bylo připsáno Charlesovi C. Ebbetsovi.

 

Muži na fotografii

Kolem totožnosti mužů na snímku se vedly mnohé diskuze. Několik z nich ale bylo poodhaleno v dokumentu Muži na obědě, který právě o této fotografii pojednává. Třetí zleva je Josph Exkner, čtvrtý Michael Breheny, pátý Albin Svensson a šestý s cigaretou Peter Rice – Mohawský železář z Kahnwake v Kanadě.

A teď přichází to zajímavé. První muž zprava je totiž krajan – Slovák Gusti (Gustáv) Popovič z Vyšného Slavkova. O tom si ještě povíme více.Třetí zprava je Joe Curtis, čtvrtý je Ir Francis Michael Rafferty s jeho dlouholetým kamarádem, také Irem, Stretchem Donahuem. 

 

Mohawkové

Ne náhodou jsem se zmínila, že Mohawkem byl i Peter Rice. Indiánům z mohawské pouště totiž Amerika vděčí za mnohé ze svých výškových staveb. Existuje mnoho snímků, které zachycují příslušníky právě tohoto kmene jak neohroženě balancují ve výškách, sedí na nosnících nebo stojí na pilířích právě stavěných mrakodrapů. 

 

Dlouhou dobu přičítali odborníci tuto nebojácnost genu mužů, jejichž předkové chodili po skalách, plavili se peřejemi a podobně, a měli tak abnormálně vyvinutý smysl pro rovnováhu. Nicméně i tato teorie vzala po čase za své. Antropolog Morris Freilich strávil s Mohawky mnoho času, a ti se mu nakonec přiznali, že mají strach jako každý jiný. Jen si to nechtějí přiznat, protože skákání z traverzy na traverzu a pohybovat se se samozřejmostí ve výškách je už něco jako kmenová tradice.

 

Příběh Gustiho Popoviče

Gusti se původně živil jako dřevorubec a truhlář. V roce 1932 zaslal své ženě Marišce pohlednici, na které píše: „Neboj, má milá Mariško, lahev mám stále při sobě. Tvůj Gusti“. Tímto vzkazem pravděpodobně narážel na fakt, že v té době panovala v Americe prohibice. 

 

Do Vyšného Slavkova se vrátil na začátku 2. světové války a stal se zamědělcem. Ke konci války byl zabit granátem, který ve vesnici vybuchl. S Mariškou mají společný hrob na Slavkovském hřbitově.

 

Ačkoliv byly pracovní bezpečnostní standardy v první polovině 20. století velmi nízké, nestalo se, že by dělníci obědvali bez zajištění v tak nepředstavitelné výšce. Snímek je vyfocen z vynikající perspektivy: pár metrů pod dělníky totiž bylo již dostavěné patro, a proto, i kdyby se zřítili, neutržili by nejspíš nic jiného než pohmožděniny.

Komentáře

Autor článku

Karolína Herzogová

Autorkou článku je Karolína Herzogová, fotografka, která svůj čas zodpovědně dělí mezi fotografování zvířat v divoké přírodě České republiky a osvětu začínajících fotografů prostřednictvím článků na Tipech jak fotit.

 

Mohlo by vás zajímat

Martin Stranka

Martin Stranka: „Popularita je relativní, je to v podstatě jen vedlejší efekt toho, když děláte, co vás baví.“

Martin Stranka je celosvětově proslulý fotograf. Jeho fotografie byly vystavovány v Los Angeles, Tokiu i Milánu. Navzdory tomuto masovému úspěchu je spíše než v ČR známější v zahraničí. Jeho fotografie jsou snivé, podmanivé, s obrovskou emocionální hodnotou. V následujících řádcích budete mít možnost seznámit se s tímto talentovaným fotografem blíže a dostatečně se naobdivovat jeho […]

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 26.02.2016
Komentáře k článku komentářů Rubrika článku Rozhovory
Jak fotit siluety

Jak fotit siluety

Při tomto slově se mi nevybaví nic jiného než zeď komnaty šíleně smutné princezny, kterou siluety pokrývají od stropu až ke koberci. A toto je základ i fotografické siluety, která může sloužit k vyjádření dramatu, tajemství a emocí. A jako bonus je relativně snadné ji vytvořit.   1. V první řadě vhodný objekt Základem pro vytvoření […]

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 10.12.2013
Komentáře k článku komentářů Rubrika článku Jak fotit Lidi V přírodě Ve městě
autíčko

Co fotit doma: 10 tipů (bez ateliéru)

Nemáte žádný ateliér? Žádný problém! Začněte s těmito nápady doma a rozvíjejte svou dovednost i bez něj! Jednou z největších mylných představ o fotografii je to, že abyste mohli mít nádherné fotografie jako profesionálové, musíte mít dokonalý ateliér. Tak to ale není. Jednou ze základních dovedostí fotografů je vidět krásu a potenciál v obyčejné věci. […]

Autor článku Kristýna Snášelová Datum článku 23.03.2020
Komentáře k článku komentářů Rubrika článku Jak fotit
Jak fotit duhu

Jak fotit duhu

Také Vám připadá moment, kdy svítí slunce a zároveň poprchává, přímo okouzlující? A co když se o pár vteřin později objeví na nebi duha? Sami musíte uznat, že takový moment si úplně říká o zachycení. Prostě takovou chvilku musíte zaznamenat ať chcete nebo ne. Wikipedie mluví o duze jako o optickém úkazu, projevující se jako […]

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 19.05.2014
Komentáře k článku komentářů Rubrika článku Jak fotit V přírodě