Dneska si řekneme něco o horizontu, dělení snímku, další kompozičních pravidlech a liniích vůbec. Ve fotografii horizont působí zpravidla jako dělící prvek. Nejlépe přítomnost horizontu postřehnete na krajinářských fotografií, ve kterých, krom toho, že je neoddělitelnou součástí kompozice, dotváří celkové finální vyznění (na fotografii je více oblohy nebo země v závislosti na tom, kde je horizont umístěn, a tím se mění i ústřední motiv fotografie). Horizont může být umístěn buď ve spodní, ve střední nebo v horní části fotografie. K samotnému umístění horizontu ve snímku se dostaneme později. Ze všeho nejdřív je důležité se zeptat…

Proč je správné umístění horizontu ve fotografii tak důležité?

Je pochopitelně na vás, do které části fotografie horizont umístíte. Dá se s tím vyblbnout a zkoušet milion variant. Ale jako u všeho je i u umístění horizontu ve fotografii nutné nejprve nastudovat základní pravidla, abychom je později mohli porušit (a věděli, že je porušujeme). Pokud linii horizontu umístíme správně, doplní nám kompozici, ale zároveň k sobě nebude zbytečně přitahovat pozornost. Na druhou stranu pokud horizont umístíme špatně, může se stát konkurenčním prvkem hlavního objektu, od kterého bude odvádět divákovo oko. A to nechceme!

Dostáváme se k vědomému porušování pravidel. Na fotografii níže vidíte horizont uprostřed fotografie, který celkové vyznění nejen neruší, ale naopak snímek dotváří, a to díky odrazům hory a stromů na vodní hladině, takže fotografie působí celistvě.

 

Horizont ve spodní části fotografie

V případě, že se rozhodnete umístit horizont ve spodní části fotografie, musíte počítat s tím, že divákovo oko bude přitahovat horní část snímku. Pokud v horní polovině nemáte umístěn dostatečně zajímavý objekt, bude se pravděpodobně jednat o oblohu. V takovém případě doporučuji počkat si na dostatečně zajímavé počasí – modrá vymetená obloha neudrží divákovu pozornost dlouho. Díky předpovědi si dnes můžeme vytipovat mlhu, červánky, přicházející bouřky i duhy bez větší námahy.

Když se ve snímcích soustředíme na zobrazení oblohy, bude skvěle fungovat delší čas závěrky, který nám nebe „rozmaže“ a vyniknou tak měnící se mraky i barvy.

Horizont v horní části fotografie

Jak můžeme krásně vidět na fotografii výše – pokud umístíme horizont v horní části fotografii, budeme muset svojí pozornost mnohem více zaměřit na popředí (neboli přední plán), v tomto případě je to velké kameny nad vodní hladinou. Umístění horizontu v horní části fotografie tak využijete třeba při fotografování portrétů, kde by vám jinak zbytečně rušil pozadí za modelem či modelkou.

Horizont uprostřed?

Jak už jsem psala výše, je umístění horizontu uprostřed snímku náročné, ale ne nemožné. Jde o to, že kompozice se středovým horizontem se může ve výsledku zdát nevyvážená. Proto doporučuji diváka trochu zmást – a umístit horizont o něco výš nebo výš (ne přímo doprostřed fotografie). Skvěle funguje s již zmiňovanými odrazy na vodní ploše.