Synchronizační čas

Již v článku o závěrce, který taktéž najdete v našem foto slovníku, respektive o štěrbinové závěrce, která se používá u jednookých zrcadlovek, jsem nakousla téma dvou lamel. Tyto lamely jsou umístěné naproti sobě a zakrývají senzor, takže na něj nedopadá světlo.

Tyto lamely se pak po dobu závěrky zcela rozvinou nebo vytvoří úzkou pohyblivou vertikální štěrbinu, jejímž prostřednictvím na senzor dopadne jen minimální množství světla. Děje se tak v případě velmi krátkých expozičních časů.

Zde ale přichází problém spojený s bleskem, který zasvítí jen na velmi krátký okamžik, a proto by byl na snímku osvícený pouze proužek, který lamely v ten daný okamžik svíraly. A proto nám fotoaparát nedovolí nastavit kratší expoziční dobu, než takovou, kdy jsou lamely dostatečně rozevřené a dovolí tak ozářit senzor rovnoměrně.

Synchronizačním časem se tedy nazývá nejrychlejší možný čas, za který je blesk možný osvítit celou citlivou plochu.