Dnes přinášíme rozhovor s fotografkou Lucií Schweinerovou specializující se na boudoir fotografii. V čem spočívá její gró? Boudoir je tajemný a hravý a na rozdíl od glamouru, který je více sexuálnější a prvoplánovější, boudoir odhaluje méně a spíše naznačuje. Glamour je více módní a idealizovaný. Obecně je v boudoiru důležité škádlení – ženy neukazují vše, jsou spíše zahaleny nebo mají spodní prádlo, můžou být i nahé, ale nikdy není nic servírováno jen tak.

Prozraďte své první ranní myšlenky. Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Abych se vám přiznala, tak nevím moc dobře, jak na tuto otázku odpovědět. Je to z toho důvodu, že to neberu příliš pracovně. Děsím se toho, že bych měla v životě pracovní dny. Fotím jen 1-2 krát týdně a je to pro mě spíše pohodová činnost, kdy poznám nové lidi. Zbytek času věnuji tomu, co mě baví – rodině, vzdělání a hledání nových životních cest. Ale upřímně – mé první ranní myšlenky přicházejí často před šestou hodinou ranní a to, jestli mě můj pětiměsíční mladší syn nechá ještě půl hodiny spát nebo jestli už opravdu musím jít připravit mléko.

Slyšela jsem, že ste zakladatelkou stylu boudoir fotografie u nás. Kdy jste propadla kouzlu tohoto stylu a jak probíhaly vaše začátky?

Na boudoir jsem narazila v roce 2010 a zjistila jsem, že se mu u nás nikdo nevěnuje. Moc se mi líbila filozofie tohoto stylu a tak jsem se rozhodla nafotit pár kamarádek. Byly spokojené a já fotila další a další kamarádky a netrvalo dlouho, kdy se z kamarádek staly klientky a od té doby jsem jich nafotila více než 1300. Ze začátku jsme jezdily s mou vizážistkou po hotelích a někdy jsme měly i 15 klientek za víkend (které jsem potom po nocích retušovala, mému prvnímu synovi byl v té době rok). Bylo to náročné období, ale po roce mateřské jsem měla pocit, že zase žiju, že jsem plná nadšení a života, který může být jiný, než jsem si v té době dovedla představit.

Co je charakteristické pro styl boudoir, jak a kde vznikl?

Existuje mnoho prvků, které by mohly být použity pro charakteristiku boudoiru jako fotografického žánru, i když žádný z nich nedává záruku, že fotografie bude takto klasifikována. Volí se skryté úhly pohledu a různá rozostření obrazu pro zachování tajemství. Fotí se často v luxusních ložnicích a hotelových apartmánech. Je možné fotit i v klientčině ložnici, venku nebo v ateliéru. Boudoir nám dává nesčetně možností k zachycení ženské krásy, smyslnosti a intimity. Důležitým prvkem je také naznačení svlékání nebo předehry. Možná vás překvapí, že boudoir fotografie sahá dále než za známé pin-up období ve 40. – 50. letech 20. století. Boudoir fotografie existuje od počátku fotografie samé, stejně jako zájem o zaznamenání ženské krásy a smyslnosti.

Slovo budoár (z francouzského slovesa bouder – trucovat) se používá v architektuře jako označení části ložnice nebo samostatné místnosti vedle dámské ložnice, která sloužila k převlékání, vyšívání a k dalším ryze ženským záležitostem, často také k intimním setkáním. Ačkoliv se boudoir fotografie fotí mnoho desetiletí, fotografický termín boudoir vznikl až v 80. letech, původně se jednalo o „bedroom photography“ postupně nahrazenou vznešenějším názvem „boudoir photography“. O návrat boudoiru se hojnou měrou zasloužily Boudoir Divas, které ho svým „Boudoir is Back“ oprášily a přinesly nový a moderní look. V současné době se boudoir fotografie nazývá také fotografie intimní. Boudoir v jeho novém pojetí je trend pocházející především ze Spojených Států, kde se stává již běžnou součástí svatební fotografie. Postupně se přidávají další a další fotografové z různých zemí, kteří se rozhodli přidat boudoir do svého portfolia nabízených služeb.

V jakém prostředí se fotografuje a jaké jsou typické rekvizity a oděv?

Klasický, čistý boudoir si představuji v hotelovém pokoji a ve spodním prádle, podvazkových pásech a vysokých lodičkách. Osobně mám ale bodoir jako styl, kde by oděv, interiér ani rekvizity neměly přebít samotnou ženu, kterou fotíte. Kolik fotografů, tolik pojetí boudoiru. Někdo má ráda výrazné líčení, výrazné barvy, doplňky, perly, fascinátory, hodně sexy prádlo a hodně vysoké boty. Fotím to také, ale ke štěstí mě často stačí přirozeně nalíčená, bosá žena v bílém tričku nebo tílku. A klidně na podlaze u okna.

„Každá žena je krásná a zaslouží si mít o tom důkaz,“ píšete na facebookovém profilu. K jakým příležitostem žena využije tak intimní fotografie? 

Často se za důvodem „Chci mít hezké fotky“ schovává jiný, mnohem osobnější důvod – zvýšení sebevědomí po porodu, rozvodu nebo v krizi ve vztahu. Hodně mých klientek vyhrálo boj nad rakovinou nebo anorexií a chtějí si znovu uvědomit svou ženskost. Jinak převládají časté důvody jako odměnit se, udělat si radost, zažít něco nového a v neposlední řadě také jako dárek pro muže k různým výročím nebo v rámci svatebního dárku pro ženicha. Fotím ženy všech konfekčních velikostí a opravdu rozdílného věku (mé nejstarší klientce bylo přes sedmdesát)  a jsem si jistá tím, že na každé ženě je něco krásného, co se dá vyzdvihnout a zachytit na fotografii.

Máte vlastní boudoir studio, na co se v něm mohou klientky těšit?

Po mnoha zkušenostech s focením po hotelích jsem si založila vlastní studio a zjistila jsem, jakým diametrálně odlišným způsobem mi tento krok umožnil pečovat o zážitek klientky, který je podle mého názoru v boudoir fotografii nesmírně důležitý. Ptáte se mě zrovna v době, kdy dokončuji své nové studio, takže na otázku vybavení Vám mohu odpovědět snadno, protože tím zrovna žiji. V mém novém studiu bude pohodlný obývák s make-up koutkem, velká šatna s regály na boty, toaletkou a krejčovskou pannou Annou, která střeží bižuterii a doplňky k zapůjčení. K focení budou sloužit další dvě místnosti, kde bude velmi variabilní vybavení – výměnná čela postele, povlečení, noční stolky, lampičky a další nábytek jako pohovky, křesílka, lenošky atd. Rozhodla jsem si zrealizovat své vysněné studio nejenom pro sebe, ale i pro fotografy, kterým ho pronajímám. Bude v čistém, jednoduchém stylu a doufám, že se v něm mé klientky i další fotografové budou cítit příjemně.

Spolupracujete s vizážistkou a retušérkou. Jak taková spolupráce probíhá a kolik času líčení a postprodukce zabere?

Líčení a česání zabere něco přes hodinku, spolupracuji pouze s velmi zkušenými vizážistkami, které jsou zároveň i mými kamarádkami a je pro mě také velice důležité, jak upřímně a lidsky se chovají k mým klientkám. Sama nefotím déle než hodinu. S retušérkou Janou Bóbikovou jsem začala spolupracovat před třemi lety, kdy jsem zjistila, že rozhodně nejsem fyzicky schopná své klientky vyretušovat. Jana je skvělá, dělá to přesně tak, jak to mám ráda, používá mé akce a za ty léta jí plně důvěřuji.

Čím fotíte a jak jsou snímky následně zpracovány?  

Používám Nikon D800 + Nikkor 50 mm f 1,4 úplně nejčastěji. Dále mám pak samozřejmě pevnou pětaosmdesátku s clonou 1,8 a zoom 24-70 s clonou 2,8.

Kde čerpáte ve svém oboru inspiraci?

Ve svých klientkách a v mnoha skvělých fotografech z ciziny, jejichž práci sleduji. Miluji například Christu Meolu, Jennifer Williams nebo boudoir od Last Forty Percent Photography. Také jsem zjistila, že je pro mě nesmírně inspirující vzdělání – hodně čtu – o fotografii, boudoiru, marketingu, životním stylu a osobním růstu a vždy mě to inspiruje k novým myšlenkám a životním cestám.

Co považujete za svůj životní fotografický úspěch?

Nevím, jestli je to úspěch fotografický, ale spíše osobní. Jsem nesmírně vděčná za to, že díky boudoir fotografii můžu žít život, jaký chci, že jsem díky ní volná, svobodná a zodpovědná za své rozhodnutí. A samozřejmě si velice vážím důvěry všech žen, které se mi svěřily do rukou.

Tajný „tip jak fotit“ pro naše čtenáře… 

Mám spíše pocit, že to u mě není příliš o focení jako o vztahu s klientkou a jejím zážitku. Myslím, že základní věcí je být autentický, přirozeně přátelský, lidský člověk s otevřeným srdcem, kterému je jasné proč svou práci dělá a dělá ji rád. Boudoir fotografie je krásná především ve zpětné vazbě, je skvělý pocit, když přicházíte po celodenním focení domů unavená, ale plná pozitivní energie svých klientek a s pocitem, že to, co děláte má smysl.

Facebookový profil Lucie je Boudoir Party, webové stránky naleznete na lucies.cz. Děkujeme za rozhovor.