Jednou za čas dostanu otázku, proč jsou některé objektivy o tolik dražší než jiné. Zajímavé je, že právě tahle otázka pochází od amatérských i od profesionálních fotografů – liší se pouze kontextem. Začátečníci chtějí vědět, proč jsou profesionální objektivy dražší než ty spotřebitelské, zatímco profesionální fotografové se zaměřuje spíš na to, co dělá speciální/exotické objektivy od společností jako Zeiss nebo Leica o tolik dražší než moderní profesionální objektivy. Obě jsou to velmi zajímavé otázky, a proto jsem se rozhodla napsat několik článků, ve kterých budu snažit nalézt odpověď na tyto i další otázky. V prvním článku se zaměřím právě na otázku pocházející od začátečníků: proč jsou některé objektivy o tolik dražší než jiné?

1) Kategorie objektivů

Věřím, že k tomu, abychom pochopili rozdíly mezi objektivy, je nutné je nejprve zařadit do různých skupin. Jde o čistě subjektivní kategorizaci, kterou jsem utvořila z osobních zkušeností:

Konzument – objektivy s množstvím variabilních clon (f/3.5 i nižší) vyrobené z plastu. Cena těchto objektivů většinou nepřekročí 12 000 Kč. Pro příklad jsou to tyto objektivy: Nikon 18-55mm f/3.5-5.6G DX VR, Canon 50mm f/1.8 II.

Nadšenec – most mezi konzumentem a profesionálem jak v ceně tak v kvalitě a světelnosti. Jsou lépe stavěné než spotřebitelské objektivy, mají lepší optiku a obsahují již uhlíkové prvky. Cenové rozpětí se pohybuje mezi 12 a 40 000 Kč. Vyspělejší modely budou mít v přední části zlatý (Nikon) nebo červený kroužek (Canon), který značí „profesionální“ kvalitu. Příklady: Nikon 24-120mm f/4G VR, Canon 70-200mm f/4L IS USM.

Profesionál – konstantní světelnost full-frame objektivů (mezi f/1.4. a f/2.8.) s vynikající optikou, kokovou hlavní a pokročilým designem, rychlé zaostřování a odolnost proti povětrnostním vlivům. Cena začíná obvykle na 40 000 Kč, ale může být i nižší v závislosti na stáří objektivu a dalších faktorech. Příklady: Nikon 70-200mm f/2.8G VR II, Canon 24-70mm f/2.8L II.

Exotika/speciální účel – drahé, ručně dělané objektivy pro specifické fotoaparáty a formáty. Příklady: Leica Noctilux-M 50mm f/0.95 ASPH, Zeiss APO Sonnar T* 135mm f/2.

Hlavním faktorem v rozlišování mezi těmito kategoriemi není nutně cena. Funkce, kvalita, ostřící motorek, velikost, optické vlastnosti a cena je tím, co odlišuje jednu kategorii od druhé. Některé objektivy jsou prodávány levně je kvůli jejich stáří, což ale neznamená, že se přestěhují o kategorii níže. Například Nikon 80-200mm f/2.8 můžete sehnat pod 25 000 Kč, což je polovina z moderního Nikonu 70-200mm f/2.8 VR II. 80-200mm je stále profesionální objektiv navzdory nižší ceně. Výrobce obvykle zařazuje nadšence – profesionály do jedné kategorie, což mnohé zjednodušuje.

2) Cena spotřebitelských vs. profesionálních objektivů

Ale nemluvme dál o kategoriích a přejděme k cenovým rozdílům. Proč je Nikon 35mm f/1.4.G 8x dražší než Nikon 35mm f/1.8G DX? Pro mnoho začátečníků je těžké pochopit tuto obrovskou cenovou propast. Znamená to, že je objektiv 8x lepší? Tady je vysvětlení, proč jsou profesionální objektivy o tolik dražší než amatérské:

Výrobní náklady a kvalita komponentů – jedním z hlavních důvodů vysoké nákupní ceny objektivů jsou výrobní náklady a vysoký standart kvality stanovený výrobcem. Amatérské objektivy jsou vyráběny povětšinou automatizovaným způsobem, a to ve velkém množství, které nepožaduje téměř žádný lidský zásah. Skleněné/fluoritové čočky prochází velmi kvalitním výrobním procesem, a proto je přijatelné použít při výrobě amatérských objektivů méně kvalitních prvků jako je sklíčko s přírodně vytvořenými bublinami. Oproti tomu sklo používané na profesionální čočky prochází přísnými testy a kontrolami a pouze z toho nejlepšího se stane profesionální čočka. Skleněné prvky používané pro profesionální objektivy jsou ručně lisované zkušenými techniky, kteří je podrobují jak vizuálním tak digitálním kontrolám, které detekují případné problémy.

Velké rozdíly můžeme spatřit i v montáži čoček a jiných komponentů. Amatérské objektivy jsou většinou sestavěny stroji a jsou složeny z levnějších plastových a hliníkovým dílů. Na druhou stranu profesionální objektivy jsou montované ručně a jen z těch nejlepších komponentů (většinou mosaz/kov). Z tohoto důvodu jsou výrobní náklady na profesionální objektivy mnohem vyšší ve srovnání s těmi amatérskými.

Kvalita prahu – profesionální fotoaparáty mají úplně jinou kvalitativní jakost (quality assurance – QA) prahů. Například, pokud má amatérská čočka rozptyl mezi 1 – 10, profesionální bude mít mnohem těsnější rozptyl, například od 1 do 3. Tyto rozdíly se stanovují během výrobního procesu – od odchylky v optickém sklu po montáž, kontrolu a konečné vyhodnocení QA. Níže se můžete podívat na video, jak Nikon vyrábí své objektivy:

A zde je detailní video od Canonu, které ukazuje výrobní proces objektivu Canon 500mm f/4 IS USM.

Pozornost věnujte především složitému výrobnímu procesu. Bohužel, žádné video, ve kterém by výrobci ukazovali spotřebitelům proces výroby samotných čoček jsem neobjevila. Pravděpodobně proto, že tento postup je o mnoho méně ohromující….

Optický design – profesionální objektivy jsou navrženy se složitou optikou, vyžadující mnoho optických prvků, které snižují nebo správně upravují optickou aberaci objektivu. Například již zmíněný Nikon 35mm f/1.4G má 10 prvků v 7 skupinách, zatímco Nikon 35mm f/1.8G DX má 8 prvků v 6 skupinách. Rozdíl mezi fyzickým počtem prvků není velký, ale je zde obrovský rozdíl ve velikosti každého jednotlivého prvku, o čemž svědčí konstrukční diagram:

Prvky objektivu a krytí – kromě rozdílů v optické konstrukci jsou zde taktéž obrovské rozdíly v typu čoček používaných do objektivů. Asferické s extrémně nízkým rozptylem světla a fluoritové prvky stojí mnohem více než obyčejné, takže tyto typy prvků uvidíme u profesionálních objektivů mnohem častěji. Kromě toho jsou profesionální objektivy potaženy speciálním povrchem, např. Nikon Super Integrated Coating (SIC) a Nano Crystal Coat, které zásadně ovlivňují vnitřní odrazy, zlepšují ostrost, barvy a redukují tzv. duchy a závoje.

Kvalita obrazu (ostrost a kontrast) – díky složitému optickému designu jsou objektivy optimalizovány tak, aby poskytovaly velmi vysokou kvalitu obrazu. Zvláštní pozornost je věnována snížení různých optických vad a aberaci (např. zkreslení, chromatická aberace a vinětace).

Kvalita obrazu (barvy) – profesionální objektivy oplývají vynikajícími barvami, a to opět díky pokročilému optickému složení a speciálnímu krytí.

Formát – povšimněte si rozdílů mezi diagramy výše. Amatérské objektivy jsou často vyráběny pro menší senzory APS-C. Malé senzory využívají pouze středovou část snímků a rohy tak říkajíc utrhnou, je efektivně využívána právě pouze tato středová část čočky. Proto aby výrobci snížili výrobní cenu a velikost takového objektivu, vyrábějí čočky s menšími obrazovými kruhy (Nikon 35mm f/1.8G DX), neboť rohy jsou beztak nevyužívané, a tím pádem zbytečné.

Maximální/konstantní clony – většina amatérských objektivů je pomalá, s variabilní clonou. Ve špatných světelných podmínkách nepracují moc dobře, jelikož propouštějí mnohem méně světla než profesionální objektivy. Jejich clona snadno splete autofokus, což vede k ostřícím chybám. Profesionální objektivy jsou oproti tomu rychlejší, s konstantní clonou. Rozdíly jsou většinou velmi znatelné, například: Nikon 18-200mm f/3.5-5.6G. Clona tohoto teleobjektivu je při 200mm f/5.6, zatímco objektiv Nikon 70-200mm f/2.8G zůstává na f/2.8 bez ohledu na ohniskovou vzdálenost.

Bokeh – objektivy s variabilní clonou jsou poměrně špatné při vykreslování krásných koleček v pozadí, tzv. efektu „bokeh“. Amatérské objektivy jsou v kontrastu s těmi profesionálními navrženy tak, aby pozadí bylo hladké, měkké až „krémové“, zkrátka aby bylo příjemné na něm spočinout oku.

Rychlost ostření – amatérské objektivy jsou často vybavené pomalým ostřícím motorkem, nepostačujícím k rychlé akci. Tento nedostatek se projevuje nejvíce při fotografování sportu nebo divoké přírody. Profesionální objektivy mají oproti tomu rychlé motorky pro automatické zaostřování.

Pevné ohnisko – mnohé amatérské objektivy mění svoji velikost během zoomování a ostření. Z tohoto důvodu jsou náchylné k mechanickým vadám a potencionálním poruchám. Některé optické prvky se mohou v průběhu času tzv. ošoupat, což může výrazně ovlivnit ostrost, kontrast a celkovou kvalitu obrazu.

Konstrukce – amatérské objektivy nejsou navrženy tak, aby zvládaly příležitostné nárazy atp. Jednou takový objektiv upustíte a můžete jít koupit další. Plastové díly se zlomí i při sebemenším úderu. Profesionální objektivy jsou konstruovány tak, aby vydržely i nejemné zacházení. Většina vnitřních komponentů a hlaveň jsou vyrobeny z kovu, což přidá na váze, ale také na ochraně vlastní čočky.

Těsnění – další velký rozdíl je v těsnění proti povětrnostním vlivům. Pevné objektivy jsou většinou utěsněny proti prachu a vlhkosti, takže mohou být používány i při extrémních teplotách, vlhkosti a dokonce i při dešti. Amatérské objektivy nemají takto vysokou úroveň ochrany a jsou mnohem náchylnější k akumulaci prachových částic, vlhkosti a občasné plísni.

Hmotnosti – kovové části, které přidávají objektivu na hmotnosti, nejsou vždy špatná věc. Těžší objektivy drží na tělu DSLR lépe než ty lehčí. Nicméně pokud používáte amatérskou lehkou zrcadlovku, může těžký objektiv udělat víc neplechy než užitku. Těžké objektivy mohou být také mnohem větší zátěží pro bajonet, zvlášť při nesprávné manipulaci.