Jak fotit Slavní fotografové 18.08.2016
U málokterého Čecha bychom našli výčet celoživotních děl z různých uměleckých oborů tak bohatý, jako je tomu u Jindřicha Štyrského. Tento vpravdě renesanční rodák z Dolní Čermné u Kyšperka ohromuje v Čechách i v zahraničí, a to i po více než 100 letech po jeho narození.

Rozvaliny hradu markýze De Sade tak, jak je zachytil Štyrský v roce 1933.
Rodinný život
Významný český malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, surrealista a teoretik Jindřich Štyrský se narodil 11. srpna 1899 v Dolní Čermné u Kyšperka. Tuto vesničku byste ale na dnešních mapách hledali marně. Nejedná se o nic jiného než o dnešní Letohrad. Jeho otcem byl učitel v místní obecní škole – Jindřich Štyrský starší a matkou Marie Marková. V době, kdy se malý Jindřich narodil, bylo otci 41 a matce 39 let a není proto divu, že se pro ně jeho narození stalo velmi radostnou zprávou.
Samotné manželství ale natolik šťastné nebylo. Otec byl pokrokový učitel, kdežto Jindřichova matka byla velmi zbožná hospodyně, jejíž vášní byly nábožné poutě, a to i do vzdálených poutních míst.
V domácnosti s rodinou Štyrských žila i dcera matky z prvního manželství – taktéž Marie. S ní si Jindřich vybudoval velmi silnou sourozeneckou vazbu. Není proto divu, že jeho životem otřásla Mariina smrt – zemřela ve věku 21 let na vrozenou srdeční vadu. Vzpomínky na svou sestru promítl Štyrský do mnohých pozdějších děl.
Umělecký život
Své umělecké prvopočátky absolvoval Jindřich Štyrský v dobách své začínající učitelské kariéry (na přání svého otce totiž absolvoval Učitelský ústav v Hradci Králové). Již tehdy se zajímal o výtvarné umění. V roce 1920 se otci postavil a zapsal se na Akademii výtvarných umění v Praze. Již po roce studia vyšly Štyrskému 4 ilustrace v novele Petra Jilemnického. Vzápětí se zúčastnil první výstavy studentů Akademie výtvarných umění.
V této době plánoval cestu do Polynésie, která však kvůli zdravotním potížím skončila ještě dříve, než začala. Proto se místo ní po čase vydal na ostrov Korčula. Tato návštěva chorvatského ostrova se v jeho životě stala milníkem. Započalo zde totiž přátelství s Marií Čermínovou (pseudonym Toyen).
Tito dva se později staly vůdčími osobnostmi české meziválečné avantgardy. V roce 1923 byli přijati do uskupení Devětsil. O dva roky později společně odcestovali do Paříže, kde spolu žili tři roky a spřátelili se s představiteli francouzské avantgardy.
Zde založili artificialismus– svůj vlastní umělecký směr. Svoji další pomyslnou metu překonali založením Skupiny surrealistů v ČSR.
Surrealný život
Štyrského tvorba by se dala rozdělit do několika škatulek. První z nich je ta nejvýraznější, malířská. Nejprve se přikláněl ke kubismu, nicméně poté již natrvalo přimkl k surrealismu. Následně založil s malířkou Toyen svůj vlastní směr – artificielismus, jehož stoupenci byli pouze oni dva. Nejčastějšími motivy jeho tvorby je erotika, sny, vzpomínky a smrt.
Neméně důležitou je jeho fotografická tvorba, zejména koláže. V úvodu článku můžete vidět jednu z jeho nejvýznamnějších fotografií – zámek Markýze De Sade La Coste.
Jindřich Štyrský byl také literátem. Psal manifestační články, životopisy a biografické zpracování života Markýze de Sade. Po tři roky vydával omezené množství časopisu Erotické revue. V roce 1940 dopsal svoji knihu Sny – jeho poslední literární dílo.
„MÝM OČÍM JE STÁLE NUTNO HÁZET POTRAVU. POLYKAJÍ JI NENASYTNĚ A SUROVĚ. A V NOCI VE SPÁNKU JI TRÁVÍ.“
Tuto větu napsal pouze 4 roky před svou smrtí Jindřich Štyrský ve snaze popsal svoji neustálou potřebu tvořit. V roce 1935 odjel znovu do Paříže, kde však onemocněl vážnou srdeční chorobou. Pravděpodobně tou samou, která se stala osudovou i jeho sestře Marii. Zemřel v roce 1942 v Praze.
Komentáře
Autor článku
Karolína Herzogová
Autorkou článku je Karolína Herzogová, fotografka, která svůj čas zodpovědně dělí mezi fotografování zvířat v divoké přírodě České republiky a osvětu začínajících fotografů prostřednictvím článků na Tipech jak fotit.