Začněte se zlepšovat ve focení efektivně:

Eshop Výukové kurzy
Záblesková světla

Několik tipů na co si dát pozor při zařizování vašeho 1. ateliéru

Rubrika článkuExperimenty Jak fotit 11.03.2015

Mám prostor o velikosti cca 4×6 m a chci si koupit nějaká záblesková světla, poraďte mi, jáká jsou pro mne nejlepší ?

 

Na tuto otázku, tak jak je položena, se v podstatě odpovědět nedá. Např. v ateliéru o rozměrech 2×3 až 12×30 m můžeme úspěšně fotografovat se záblesky o stejném výkonu, v některém případě se může stát třeba i to že v malém ateliéru potřebujeme silnější světla, než v ateliéru daleko větších rozměrů. A čím je to způsobeno? Odpověď je prostá. Výše uvedená otázka je zcela špatně koncipována a jakákoliv jednoduchá odpověď na ni by byla zcela zavádějící. Výkon zábleskových světel s rozměry fotoateliéru souvisí jen velice okrajově. Teď jsem vás asi malinko vystrašil a bojíte se, že teď nemáte podle čeho potřebná záblesková světla vybrat. Ale nebojte se, celý zbytek článku už budu věnovat tomu, abychom dokázali pojmenovat a definovat seznam priorit, podle kterých správné záblesky vybereme.

Čas, ISO, clona

Čas, ISO, clona, vzdálenost od modelu, příslušenství. Předesílám, že tyto priority by se měly definovat s ohledem na to, co se chystáte se zábleskovými světly fotografovat i do budoucna a ne jen podle toho, co řešíte momentálně.

Čas – používáme synchročas určený výrobcem fotoaparátu, který je nejčastěji 1/125 – 1/160s a budeme si pamatovat, že kratší čas se použávat nemá (ani když výrobce fotoaparátu doporučuje čas kratší než 1/160s) . Důvody jsou dva:

  1. běžné odpalovače synchronizují maximálně do 1/160s (vysochorychlostní, které jsou podstatně dražší sice synchronizují většinou i na 1/250s, ovšem ani s nimi vyhráno ovšem zdaleka nemáme). Odpalovač je také možno obejít použitím kabelu, či odpálením pomocí fotobuňky v režimu SLAVE.

  2. Daleko zásadnějším problémem totiž je, že abychom mohli exponovat, tak se musí výbojka naplno rozsvítit a to chvilku trvá – v běžné výbojce totiž mezi wolframovými elektrodami musí prohořet xenon, navíc jak výbojka stárne, zvyšuje se její odpor a xenon prohořívá pomaleji. Úplně nové zábleskové světlo tedy např. kabelem může jít úspěšně spouštět i na 1/250, ale po nějaké době provozu už zvládne jen 1/160s. Na druhou stranu se ale nemusíme bát, že by se potřebný čas dále prodlužoval, z praxe mám vyskoušeno, že i 10 let stará záblesková světla, která jsou často v provozu bez problému pracují s časy 1/125 – 1/160s.

Co se tedy stane, když použijeme při fotografování se zábleskovými světly kratší čas?

Stane se toto: otevře se závěrka – začne se rozsvěcovat výbojka – ještě, když není plně rozsvícena, tak se závěrka začne zavírat – výbojka se plně rozsvítí, ale závěrka už je částečně zavřená – na fotce tedy vznikne černý pruh (část fotky zastíněná závěrkou v momentě plného rozhoření výbojky zůstane neexponovaná – černá). Čím bude použitý čas kratší, tím širší bude černý pruh na fotografii.

Pro názornost přikládám dvě fotografie. Vlevo je fotografie s použitím správného času 1/125s. Na pravé fotografii je použitý nevhodný čas 1/320s.

ISO – v podstatě nastavujeme většinou podle nejnižší hodnoty, kterou umožňuje použít náš fotoaparát ( většinou to bývá 50, 100, nebo 200 ) Vyšší dáváme jen v případě, že už nemůžeme zvýšit výkon zábleskového světla a přesto potřebujeme více zaclonit.

Clona – teď jsme se dostali k jádru problému. Je třeba se velice vážně zamyslet nad tím, jaké nejvyšší, ale také jaké nejnižší clonové číslo budete při fotografování se zábleskovými světly používat. Pokud jste teď zaskočeni a nenapadá Vás jak si na tuto otázku odpovědět, zamyslete se nad tím jakou hloubku ostrosti ( jaký rozsah od nejnižšího po nejvyšší clonové číslo ) se chystáte v budoucnu používat.

Nejnižší clonové číslo 

Nejprve si definujte nejnižší clonové číslo. (nemusíme se jím zaobírat pouze v případě, že na fotografiích nikdy nepoužíváte neostrost ) Pokud ale rádi pracujete s neostrostí, je tato otázka nezbytná. Konkrétní hodnotu tedy stanovíme nejsnáze podle světelnosti vámi používaných objektivů. Může to tedy být např.: 1,2, 1,4, 1,8 , 2,8 atd…

Nejvyšší clonové číslo zvolíme podle toho, jak moc chceme mít fotografie proostřené (zde je potřeba si objektivně odpovědět na otázku ne způsobem, jakou clonu používáme v průměru, ale opravdu si říci, kam až bude potřeba při extrémních případech s clonou jít.

Pár pomůcek: pokud fotíte figuru a nebo portrét bez speciálních nároků na ostrost či roz-ostření, většinou vám postačí hodnota clonového čísla cca.kolem f8. Pokud fotíte produktovou fotografii a máte dost kvalitní objektivy které ostří i při vyšších clonových číslech (11, 16, 22 atd… ) je pro vás určitě vždy výhodou mít tak silná záblesková světla, aby jste mohli využít i nejvyšší clonové číslo, které zvládne váš objektiv.
      Vzdálenost – ( toto je jediná hodnota, která souvisí s rozměrem ateliéru ) Minimální vzdálenost záblesku od modelu se pohybuje cca.kolem 1m, maximální pak dle možností odstupu v závislosti na rozměru ateliéru, ale na druhou stranu i v ateliérech velikosti hangáru málo kdy používáme záblesková světla s větším odstupem od modelu než 3-4m.
      Příslušenství – je třeba počítat s tím, že některé typy příslušenství ( hlavně difúzní ) snižují intenzitu záblesku – ubírají světlo. Softbox např. ubírá cca.jedno clonové číslo. Protože málokdo softbox nikdy nepoužije, měli bychom při výběru zábleskových světel počítat spíše s hodnotami při nasazeném softboxu.

 Jako výsledek naší úvahy by tedy mělo vzniknout např.toto:
Chci použít: Čas 1/125, ISO 100, rozsah clonových čísel 4 – 11, vzdálenost 2 – 4 m

 Jaký zvolit výkon světel? 

Teď následuje názorný příklad výkonnostní tabulky běžného zábleskového světla s výkonem 400 Ws. Pokud lze do této tabulky dosadit výše uvedené hodnoty (lépe řečeno, pokud to rozsah tabulky umožní), pak zábleskové světlo o výkonu 400 Ws vyhovuje vašim potřebám.

Zábleskové světlo 400 Ws s Oktagonálním softboxem 95cm, ISO 100, čas 1/125s:

Z výše uvedených příkladů plyne že zábleskové světlo nám s „odřenýma ušima“ umožní při svícení ze vzdálenosti 2 – 4 m používat clonová čísla f4 – f11. Pokud bychom potřebovali používat i vyšší clony, tak by bylo lépe volit světlo o výkonu 500 Ws a více, pokud by nám stačilia i nižší clonová čísla, tak naopak můžeme ušetřit a zvolit záblesk s výkonem do 300 Ws.

Pokud se vám souhrn výše uvedených informací zdá pořád ještě moc komplikovaný, můžete při výběru zábleskových světel (pro svícení při běžné vzdálenosti světla od modelu 2-3m) použít ještě tuto jednoduchou poučku:

– Používám clony f1,2 – max f8 – postačí sestava záblesků cca. 200-300 Ws

– Používám clony f1,2 – f8 ale výjimečně potřebuji použít i clonu f11 – f16 – postačí sestava záblesků cca. 300 Ws doplněná o jeden silnější záblesk 500 – 600 Ws.

– Používám clony f4 – max f16 – postačí sestava záblesků cca. 500-600 Ws

– Používám clony f1,2 – max f16 – postačí sestava záblesků cca. 500-600 Ws doplněná o jeden slabší záblesk 200 – 300 Ws.

A jaký počet zábleskových světel pro začátek zvolit?

– Krásné fotografie se dají určitě udělat i jen s jedním zdrojem světla (popřípadě i v kombinaci s odraznou deskou). Bohužel s ním zvládneme udělat pouze kolem 12-ti% světelných kompozic, které si vymyslíme.

 

– Pokud máme světla dvě, tak už můžeme realizovat zhruba 35% světelných kombinací.

 

– Se třemi světly ovšem uděláme velký skok a jde s mimi vykouzlit cca 70% světelných scén, které potřebujeme.

 

– Se čtyřmi světly se naše možnosti rozšíří cca. Na 85 % a jen 15% světelných scén vyžaduje použití více než čtyř světel.

 

Z výše uvedených skutečnostní plyne, že při zařizování ateliéru je nejlepší pořídit tři záblesková světla. Pokud máme menší rozpočet, tak můžeme začít i jen s jedním, či se dvěmi zábleskovými světly. Když napopak máme dostatečný objem financí, můžeme vybavit ateliér čtyřmi záblesky.

 

Víme už tedy kolik světel a v jakém výkonu potřebujeme, ale pro jakou třídu zábleskových světel se máme rozhodnout? V minulém článku jsem se zmínil o nižší třídě zábleskových světel Digital Master DM-2, která je určena primárně pro začínající fotografy. Dnes představím dvě profesionální třídy zábleskových světel z nabídky Photon Europe. První z nich PHOTON MILLENNIA DPE je primárně konstruována tak, aby měla co nejnižší pořizovací cenu a zároveň se  vyznačuje bytelnou konstrukcí a dlouhou životností. Tato světla jsou díky snadnému ovládání ideální nejen pro založení ateliéru, ale snesou i velkou zátěž při provozu v profesionálním fotostudiu. Konstrukce vychází z legendární, takřka nezničitelné Photon Millennia z  roku 2000, proveřené 15-ti lety provozu v profesionálních fotografických ateliérech po celém světě..

PHOTON MILLENNIA DPE je jdeální volbou pro ty z vás, kteří to do budoucna myslí s fotografováním vážně a přitom si nemohou dovolit velké počáteční investice. Toto světlo je určeno pro profesionální i polo-profesionální ateliéry a kromě tradičně rychlého dobíjení (od 0.3 – 1.0s) si při snížení výkonu samo vyrovná kapacitu kondenzátorů a aktivní chlazení je samozřejmostí.

PHOTON MSN HSS  je naopak určen těm, kteří mají rádi vychytávky, kvalitu bez kompromisu a nevadí jim, trochu si připlatit. Světlo je opět určeno pro profesionální i polo-profesionální ateliéry a kromě ďábelsky rychlého dobíjení (od 0.2 – 1.1s) je vybaveno i nejsilnější pilotní halogenovou žárovkou (300W) a UV fitrem před pilotkou a výbojkou. Světlo si při snížení výkonu samo vyrovná kapacitu kondenzátorů. Rozsah regulace 6 clonových čísel ( 1/32-1/1) a aktivní chlazení jsou samozřejmostí. Novinkou navíc je extrémně krátká doba hoření až 1/6500s a také možnost vysokorychlostní synchronizace až do času 1/8000s, které dokonale „zmrazí“ pohyb na vašich fotografiích.

  Největší vychytávkou je ovšem vestavěný radiový přijímač, díky němuž se zábleskové světlo může ovládat radiovým vysílačem typu TR-S, tento typ odpalovače umožňuje nejen světlo odpálit, ale také regualaci síly záblesku a zapínání pilotní žárovky. Jedním odpalovačem se nechá nezávisle na sobě regulovat sestava až 16-ti zábleskových světel PHOTON MSN HSS  Při pořízení tohoto světla tedy nemusíte investovat do radiových přijímačů. Tento typ zábleskového světla je možno pořídit ve variantách: 400, 600 a 800 Ws a nechá se z nich poskládat studiová sestava „na míru“ dle individuálních potřeb fotostudia.

    Závěrem bych ještě shrnul: výhodou zábleskových světel je, že jsou pro potřeby fotografa daleko univerzálnější, než Daylight a ostatní trvalá světla. Zejména proto, že mají dostatečný výkon, který nám dovolí používat i vysoká clonová čísla a zároveň i rozsah 5-7 clon, což nám umožní fotografování s nízkou hloubkou ostrosti při minimálním výkonu. Navíc se k zábleskovým světlům nechá použít obrovská škála příslušenství jako například: softboxy, beauty dishe, reflektory, komínky, voštiny … ale to je na další povídání :)

    Do tohoto článku se mi také nevešlo povídání o trvalých studiových světlech, ale v případě zájmu ze strany čtenářů se o nich rád rozepíši příště.
 

Veškeré podrobnosti o zábleskových světlech a příslušenství naleznete na: www.photoneurope.cz

Ilustrační foto:

Model – Playmate Dominika Jandlová

Make-up & styling – Dominika Sochorová

Autor článku

Filip Obr

Autor článku je Filip Obr contributor New Yorské fotobanky Shutterstock. Jeho webové stránky jsou interiérový fotograf

 

Mohlo by vás zajímat

Jiří Šujanský

Jiří Šujanský: „Hlavním poznávacím znamením opravdové modelky je to, že jí sluší jakýkoliv makeup, účes a jakékoliv oblečení.“

Jiří Šujanský je hvězdný fotograf – a to do slova. Skrz hledáček viděl již nejednu českou celebritu – jména jako Andrea Verešová, Ewa Farná, Miss 2013 Gabriela Kratochvílová nebo rapper Řezník – jsou mu dobře známá. Následující rozhovor vám poodhalí duši tohoto českého fotografa.   Vaše fotografie jsou v České republice velmi populární. Proto se nemůžu nezeptat […]

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 28.01.2015
Komentáře k článku 0 Komentářů Rubrika článku Rozhovory
EOS 1200D (26)

Sedm dní v novinkách z fotografie

  Sony Alpha 6000 – další z „nejrychlejších na světě“   Po nedávném představení Fuji X-T1 a Olympusu OM-D E-M10, při kterém se oba přístroje chlubily nálepkou „nejrychlejší fotoaparát s APS-C snímačem“, se ani firma Sony nenechala zahanbit a oznámila nový přístroj ve svém portfoliu, Sony Alpha 6000. To, který z uvedených přístrojů si onu pomyslnou „medaili za […]

Autor článku Ondřej Panáček Datum článku 19.02.2014
Komentáře k článku 0 Komentářů Rubrika článku Technické novinky
Jak fotit v mlze

Jak fotit v mlze

Dnes se článek věnuje fotografování v mlze. Mlha či mlžný opar nám může napomoci k vytvoření toho nejlepšího krajinného snímku, který jsme kdy udělali, ale vyfotit snímek tak, aby nevypadal ploše, nebo objekt nebyl úplně skrytý, je složitější. 1. Kdy fotit mlhu Mlha se objevuje v každém ročním období, ale hustota kapiček rozptýlených ve vzduchu, […]

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 26.05.2014
Komentáře k článku 0 Komentářů Rubrika článku Jak fotit Tipy & Návody V přírodě Ve městě

Proč jsou některé objektivy tak drahé?

Jednou za čas dostanu otázku, proč jsou některé objektivy o tolik dražší než jiné. Zajímavé je, že právě tahle otázka pochází od amatérských i od profesionálních fotografů – liší se pouze kontextem. Začátečníci chtějí vědět, proč jsou profesionální objektivy dražší než ty spotřebitelské, zatímco profesionální fotografové se zaměřuje spíš na to, co dělá speciální/exotické objektivy […

Autor článku Karolína Herzogová Datum článku 01.06.2015
Komentáře k článku 0 Komentářů Rubrika článku Základy